Příroda je moudrá, nevyzpytatelná, milosrdná, krutá, spravedlivá, bohatá a tvořivá. Proto je tak krásná a nepoznatelná, a proto v ní člověk nikdy na všechny otázky odpověď nenajde. (Vladimír Hůna)


Novinky:

  • Jsem pořád naživu!
  • Od nynějška mám profil i na Facebooku

Část 2. Bylinky I. aneb otrava snadno a rychle

29. srpna 2010 v 20:34 | Lesní želva |  Cesta k zálesáctví
A je tu další sobota, tedy čas na další pokus. Kvůli zkouškám jsem moc nestíhala dorazit rozdělané projekty, takže tentokrát časově méně náročný pokus. ;-)

Věčným tématem nejrůznějších "keyboard survivalistů" jsou divoce rostoucí jedlé rostliny. Nezapřu, že mě taky velice zaujalo, ale protože zatím nejsem dostatečně odvážná, zvolila jsem "soft variantu" a při příležitosti otročení na zahradě jsem náhodně nasbírala tři obvyklé rostliny, vyhledávané pro léčivé účinky - kopřivu, přesličku rolní a jahodník. Jak jsem byla z odvarů odvařená se dočtete dále:





1. Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica, urtica maior)

Tuto květinku netřeba představovat ;) Docela mě zaujalo, že její latinský název (Urtica diotica) je odvozený od starověkého způsobu léčby revmatu, kdy postiženého lékař pořádně sešvihal na všech postižených místech, čemuž se říkalo "urticatio." Medicínsky je kopřiva vůbec poklad, lze jí léčit záněty močových cest (plus diuretické účinky), poruchy metabolismu, hemoroidy (nechci vědět, jak), zpomaluje krvácení a pomáhá při hojení ran. Mimoto lze mladou kopřivu upravit na salát, starou opéct. Ale o spásání kopřivy jindy; já jsem z ní vařila čaj.
Jak jsem tak stála na vrcholu té hromady kompostu, kde nám kopřivy rostou, připadala jsem si jak sběračka čaje v Assámu, taky jsem uštípla z každé rostliny jenom čtyři vrcholové lístečky. Nálev byl středně světlé zelené barvy bez výraznější vůně. Skoro jako bílý čaj, ale bohužel tak nechutnal. I z dětství si pamatuju, jak jsem ho nesnášela! :-D Až při louhování jsem si všimla, že v konvici něco plave. Ano, byly to mšice, které nestihli zachránit jejich hrdinní mravenčí pasáčci… čaj bude s bílkovinou. Mlask! Chuť se za ta léta nezměnila, odvar chutná trochu po mátě se stopou "kopřivového pohlazení," jemně štípe do chuťových buněk a po delším popíjení z něj trochu trnou zuby. Možná to ale bude od pomyšlení, co všechno do sebe kopřivy nasály z toho hnojiště (to, že tomu říkáme kompost, vůbec nic neznamená). Maso jsem nezaznamenala.

http://botanika.wendys.cz/kytky/K435.php

2. Přeslička rolní (Equisetum arvense)

Ani nejjemnější tipsy japonských čajů s bílými chloupečky se nemohou trávovou chutí zdaleka rovnat přesličce, ačkoli tu antičtí lékaři začali používat možná ještě dřív, než Číňani došli na to, co je to čajovník. Každopádně stejně jako kopřivu ji lze použít jako diuretikum, pro zastavení krvácení, krvácení z nosu, léčí vředy a hnisavé rány. A působí jako antisklerotikum, asi bych ji měla zkoušet pít častěji.
Každopádně odvar chutná jako nasládlá tráva s dozvukem máty; možná jsem si vybrala špatnou rostlinu. Nálev je skutečně světlý, světlejší než bílé čaje, ačkoli chuť je úplně zelená. Radši zůstanu u japonské verze trávy…

http://botanika.wendys.cz/kytky/K622.php

3. Jahodník obecný (Fragaria vesca)

Radši než odvar z jahodového listí bych zkoušela letošní jahody, ale..

Z jahodníku jsem po bezmála čtvrthodině louhování vyrazila zaručeně nejzelenější, tmavě zakalený nálev olivové barvy s tenkým filmem tříslovin na povrchu. Měl ze všech tří nejplnější chuť (překvapivě po jahodách) a téměř bez příchutě trávy, čímž se rázem dostal do vedení soutěže. Jahodník se do čajových směsí přidává běžně, ale má stejné léčivé účinky jako předchozí. Až tedy na výjimku - jahodník snižuje krevní tlak a zpomaluje srdeční rytmus. A že to funguje, to jsem zjistila velmi rychle i na sobě. Můj obvykle nízký tlak se už po půlhodině po vypití snížil, což znamenalo, že jsem byla rázem hrozně utahaná, hučelo mi v uších a zlehka dezorientovaná - z čehož jsem se úplně nevyhrabala doteď, ačkoli docela pomohlo vypití cca půl litru vody. A to po vypití šesti doušků, ačkoliv nemůžu vyloučit ani kontraindikaci s předchozími. Myslím, že o profesionálním využití by mohl uvažovat nejeden travič. :-D

http://botanika.wendys.cz/kytky/K61.php
http://botanika.wendys.cz/kvetena/kvetena.php?dil=2&page=492

Došla jsem k závěru, že pít balené bylinné směsi je jedna věc, a louhovat čerstvé rostliny je docela rozdíl. Každopádně, hodlám pokračovat nějakou méně sebevražednou činností (vystrouhám si něco ze dřeva); takže o dalších jedlých pokusech zase jindy…




Další divoké jídlo:

 


Komentáře

1 Thorm | 3. července 2011 v 13:06 | Reagovat

Jahodníkový čaj občas standardně vařím venku na táboření. Většinou ale ve směsi s listy maliníku a ostružiníku. Jahodník je dost jemný, ostružiník tomu dá více "kořeněnou" čajovou chuť. Ne nadarmo se používal ostružiník (listy) jako náhražka čaje. Akorát poslední dobou mi to nikdo nechce pít a tak jsem nucen používat průmyslové náhražky jako např. prodávaný čaj... :)

2 Boubelka | E-mail | Web | 28. července 2014 v 14:24 | Reagovat

Jahodníkový čaj je super :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

***

Kdo chce, hledá způsob. Kdo nechce, hledá důvod.

Lesní želva


2010-2015