Příroda je moudrá, nevyzpytatelná, milosrdná, krutá, spravedlivá, bohatá a tvořivá. Proto je tak krásná a nepoznatelná, a proto v ní člověk nikdy na všechny otázky odpověď nenajde. (Vladimír Hůna)


Novinky:

  • Jsem pořád naživu!
  • Od nynějška mám profil i na Facebooku

Část 13: Lžička the Second

29. října 2010 v 22:10 | Lesní želva |  Cesta k zálesáctví
To se stalo tak: Spoon knive jsem měla už nějakou dobu, a z dovolené jsem si přivezla pěkný špalík dřeva, snad z břízy pýřité, možná z osiky. Půlku přířezu jsem sice darovala, ale z druhé bylo tak akorát na dvě lžičky.

Číslo dvě bylo zredukováno už rozštípnutím, ale to je život. Nástroje byly zredukovány na ostrou sekeru a ještě ostřejší hákový nůž. Zásadní poznatek je, že malá dutina lžičky se s ním vydlabává blbě.

Profil dřeva umožňoval dvě varianty kompozice lžičky, přičemž postupným otesáváním jsem byla nucena strany obrátit a lžíci zmenšit natolik, že se z ní vlastně stala kávová lžička. Nutno říci, že práce mi šla velmi rychle od ruky, takže už asi po třech hodinách jsem měla hotový základní tvar. Léta dřeva mě vedla skoro sama, a tak jsem jí dala mírně zvlněný tvar, přičemž dutina i roviny rukojeti jsou mírně z osy. Rukojeť je na konci rozšířená do ergonomické vlnovky.

Jako dar byla lžíce zamýšlena od začátku, ale ne pro někoho konkrétního. Jakmile se ale vyloupl tvar, měla jsem jasno o jejím jméně i o budoucím majiteli. Kvůli tvaru dostala jméno "Elfounská lžička na jogurt."

Docela dost práce mi dalo vybroušení a zaleštění povrchu. Dřevo se příšerně chlupatilo, a rozhodně nedosáhlo té hladkosti a lesku jako bříza bělokorá, a to i přes veškerou mou snahu. Na omak je tedy spíše drsnější, s tím, že vyhladit některé třísky se mi nepodařilo. Použila jsem smirky do gritu 600.
Horní plošku rukojeti jsem ozdobila decentním lineárním motivem, který jsem vyryla hrotnatým skalpelem a následně zabrousila smirkovým papírem.

Nakonec jsem ji namořila lněným olejem. Původně bílo-růžové dřevo se barevně změnilo na béžovo-medovou.


Celkově mi ta libůstka zabrala asi šest hodin práce, prostě hobby. Spíš než zálesácké motivy jsem si na ní vyzkoušela volnou tvorbu. Jsemť prostě hračička.


Další vyřezávky:

 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

***

Kdo chce, hledá způsob. Kdo nechce, hledá důvod.

Lesní želva


2010-2015