Příroda je moudrá, nevyzpytatelná, milosrdná, krutá, spravedlivá, bohatá a tvořivá. Proto je tak krásná a nepoznatelná, a proto v ní člověk nikdy na všechny otázky odpověď nenajde. (Vladimír Hůna)


Novinky:

  • Jsem pořád naživu!
  • Od nynějška mám profil i na Facebooku

Otrav se svým žampionem!

12. října 2010 v 22:08 | Lesní želva |  Ze želvího jídelníčku
K napsání toho článku mě podstatnou měrou přiměly mé nedávné neblahé zkušenosti právě se žampionem (žampionem ovčím, abych byla přesná), který, stejně jako jiné jedlé houby, může být za jistých podmínek nejedlý či dokonce jedovatý. Vlastně jsem hodně dlouho přemýšlela, proč a z čeho mi bylo tehdy tak blbě, a ačkoli jsem si logicky něco vydedukovala i sama, podstatnou část odpovědí mi dala právě kniha Milady Mikulcové, o které jsem tu na blogu psala už v několika článcích, a kterou jsem i mírně "recenzovala" zde (spíš by se ale dalo říci, že jde o delší anotaci nebo rewiew).

Krom všeobecně platící zásady, že nesbírám, co neznám nebo obligátní to, co "se mi nezdá" je tu následující hitparáda přešlapů, jak si zkazit žaludek jinak jedlým úlovkem. Dobrou chuť! :-D

1) Najdi si v lese co nejstarší houbu, která už je napůl v rozkladu.

2) Houbu si dones zapařenou v igelitovém pytlíku. Pokud nemáš pytlík, nech houbu ležet několik hodin pěkně v teple na kuchyňské lince.

3) U vaření hodně spěchej (podle hesla nejlíp se vaří o hladu) a houbu pořádně neuprav.

4) Houbové jídlo jez těsně před spaním, nejlépe pořádnou porci (přece se neošidíš!)

6) Před tím, než to slupneš, si lupni silné léky.

6) Během konzumace houbového jídla popíjej kafe nebo silný černý čaj.

7) Pokud nemáš čaj, zapij houby alkoholem (jenom ať si zaplavou!)

8) Pokud jsi neudělal nic z tohoto výčtu, ještě si otravu můžeš vsugerovat, taky to funguje.

Tak, a teď pokorná zpověď. Já jsem tehdá žampion nechala válet se přes noc v kuchyni, čímže jsem dosáhla toho, že se v něm začal tvořit botulotoxin (klobásový jed). Druhý den jsem vařila na ohni a ve spěchu (přesně dle bodu tři), a abych si otravu pojistila, popíjela jsem k oné smaženici silný černý čaj (Daarjeeling, kdyby to někoho zajímalo). Myslím, že vsugerovat už jsem si ani nic nemusela. :D

Proč se houby špatně snáší s teinem a kofeinem mi není známo. Kontraindikace s léky a alkoholem je docela klasická u všeho možného a co se týče pytlíku, to je zhovadilost, kterou už snad nikdo nedělá. Ačkoliv by mě teda docela zajímalo, jak na tom jsou takové ty žampiony ze supermarketu, které se prodávají v těch modrých vaničkách v igelitu. Pravda, nikdy mi po nich nic nebylo.


Takže tak.


A protože je opakování matka moudrosti, ještě jednou citace knihy M. Mikulcové:

MIKULCOVÁ, Milada.
Výchova houbařů v Čechách : Aneb co v atlasech nenajdete. 1. Praha : Olympia, 2006. 208 s.
 


Komentáře

1 Alexandra Gryffin- Fox | Web | 27. května 2011 v 11:03 | Reagovat

Houby miluju, ale například tu informaci s černým čajem slyším prvně. Určitě se mi bude hodit, protože jsem častým konzumentem čajů, zvláště těch černých.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

***

Kdo chce, hledá způsob. Kdo nechce, hledá důvod.

Lesní želva


2010-2015