Příroda je moudrá, nevyzpytatelná, milosrdná, krutá, spravedlivá, bohatá a tvořivá. Proto je tak krásná a nepoznatelná, a proto v ní člověk nikdy na všechny otázky odpověď nenajde. (Vladimír Hůna)


Novinky:

  • Jsem pořád naživu!
  • Od nynějška mám profil i na Facebooku

Část 15.: Paličova céra aneb škrtáme si (nejen v seníku)

14. ledna 2011 v 23:10 | Lesní želva |  Cesta k zálesáctví
Abychom si vyjasnili hned na začátku, dnes se nebudu rozepisovat ani o chorobné pyrománii (zatloukat, zatloukat, za..!), ani o tom, kterak podpálit nejbližší stodolu (navzdory názvu). Tak o čem to bude?

Na narozeniny jsem dostala firesteel. Je to už delší dobu, co užívám toto husto-krutopřísné škrtátko od firmy Light My fire (kdo si vzpomněl na spork, má bod), tak by se hodilo napsat, co-je-to-vlastně zač.

Křesadlo firesteel je tyčinka ze slitiny hořčíku a jiných kovů, která se vyznačuje vysokou schopností házet jiskry poté, co je po ní přejeto plíškem nebo čepelí z uhlíkové oceli. Do praxe byl zaveden švédskou armádou, protože na rozdíl od konvenčních pomůcek na rozdělání ohně nepodléhá jeho funkčnost povětrnostním vlivům.



Dnes je v různých provedeních od různých firem i řemeslníků dostupný všem, z nejznámějších výrobců uvedu švédskou firmu Light My Fire a německý Mil-tec, dále Kershaw, Gerber, Brunton ….a další; pak tu máme různé ty čínské napodobeniny a homemade škrtátka, jejichž rukojeti bývají z obvykle z přírodních materiálů, popř. z kovu. Díky okamžité oblibě ohňotvorného udělátka se rozmohla také v nožířském odvětví výroba pouzder s očkem, kam lze tyčinku uchytit.

Firesteel vydrží, podle průměru, až několik tisíc škrtnutí, takže ho nevypotřebujete hned. Záleží na tom, jaký si kdo pořídí, a jak je šikovný (kolikrát musí škrtnout, než zapálí oheň). Pokud se dlouho nepoužívá, měl by být v suchu, protože i hořčík oxiduje. Na knifu jsem viděla fotku jednoho, který léta ležel mezi nářadím, a rozpadl se na prach.

Jak jsem ale již říkala, pokud zakládáte oheň firesteelem, vůbec nezáleží na tom, jestli je vlhko, ze které strany fouká, v jaké jste nadmořské výšce, ani jak zrovna mrzne. Omezeni jste pouze svojí šikovností, protože rozdělat oheň není tak snadné, jako když zmuchláte noviny do grilu a následně na ně hodíte zapálenou sirku. U křesadla musíte být patřičně připraveni složkami, které oheň tvoří, a musíte je umět použít ve správném pořadí a s jistým rozmyslem.


A jak to funguje? Se samotnou tyčinkou nic nepodpálíte, je potřeba škrtátko - k firesteelu je přibalené, nebo lze použít jakýkoliv plátek plechu z uhlíkové oceli (třeba z pilky na železo, nebo hřbet nože - viz můj opinel). Po přejetí se z povrchu křesadla odloupnou malé žhavé šupinky hořčíkové slitiny, které jako jiskry dopadají na podpalovaný povrch. Lepšího výsledku jsem dosáhla, když byl konec tyčinky opřený přímo o podpalovač. U některých to funguje tak, že se z tyčinky nejdřív odloupnou špony, které následná jiskra zapálí, a celé médium vzplane o to rychleji.

Ve zrychleném gradu tedy vyjmenujme, co oheň tvoří (šířeji jindy):

Ø
Podpalovač
Ø
Velmi jemné chrastí, jehličí apod.
Ø
Tenké větvičky či drobnější třísky do tloušťky tužky
Ø
Větve okolo 2 cm průměru
Ø
Polínka či tlusté větve

Tady se ovšem budu věnovat spíše tomu podpalovači, protože to je právě ono médium, do kterého zachytáváme jiskry z firesteelu, než se z nich podaří "vydupat" plamínek. Zkoušela jsem jich několik.

Jako úplný začátečník jsem začala papírem. Nejdřív toaletním, protože má velmi jemnou strukturu vláken, a když se do ní jiskry uchytí, poměrně snadno se je podaří rozfoukat. Vtip je ovšem v tom, že papír se musí pořádně pomuchlat, a tyčinku zastrčit mezi ohyby. O to větší radost nastala, když se mi podařilo zapálit první jiskru! (která hned zdechla)

Moje plamenná premiéra se tedy konala později, s březovou kůrou. Vtip je v tom, že aby kůra chytla, je potřeba její vrchní (bílou) vrstvu naškrábat na jemné hoblinky, ve kterých se jiskřičky snadněji uchytí. A pak trošku fouknout.. ačkoliv, ani to není potřeba, ta moje bafla tak rychle, že jsem nestačila říct ani "popel." :-D


A jde to i s mokrou kůrou!



Experimentálně jsem zkoušela zapálit i kostku tuhého lihu (PePo). Chvíli to trvalo, ale pak ihned zaplála jasným ohněm, foukání vůbec netřeba.



Naposledy jsem zkusila materiál nejtradičnější - pravý troud. Tady to bylo na první pokus.



Lze samozřejmě použít i jiné druhy podpalovače, suché chmýří trav, orobince, suché listy, borové jehličí, smolnaté hoblinky a tak, ale to jsem ještě nezkoušela. Každopádně, zapálení křesadlem trvá déle a vyžaduje lepší přípravu, ale na druhou stranu je zajímavou alternativou k sirkám a zapalovači, a člověk má pocit zadostiučinění, když se mu zadaří "na jedno šktnutí." Stačí jenom chtít.


Na závěr fotka mého prvního táboráku, zapálená "švédskou jiskrou."



Zdroj vypůjčeného obrázku (aneb počtěte si něco o "úúúžasném" Grylovaném Medvědovi):

http://odinsedge.blogspot.com/2010/12/gerber-bear-grylls-ultimate-survival.html

A link na jedno video na YT z nezměrné záplavy, aby bylo vidno i prakticky, jak to funguje:

http://www.youtube.com/watch?v=346cbmhyGd4

Další hrátky s ohněm:

 


Komentáře

1 rabiJacob | 7. března 2011 v 3:16 | Reagovat

Breza je snad najlepsia, ale ide to aj s obycajnym drevom. Treba ho narezat na sposob 'rozcuchaneho drivka' (feather-stick) tym sposobom, ze ako sa blizis ku koncu (poslednych par zarezov) tak postupne robis jemnejsie a jemnejsie hoblinky. Tie posledne by mali byt take jemne ako to len ide (treba ostry noz). Spravidla to nechyti na jeden skrt ale ide to.

2 lesnizelva | 7. března 2011 v 15:31 | Reagovat

Taky jsem o tom už slyšela, no musím to konečně vyzkoušet. Díky za tip!

3 frog | 15. listopadu 2012 v 16:44 | Reagovat

Jen podotýkám, že pro škrtání není nezbytně nutý aby nůž (škrtací nástroj) byl z uhlíkové oceli. S úspěchem používám malou čepelku mého Victorinoxu tinker - a ty mají ocel tuším 420J - což je nožířská ocel spíše horších vlastností (byť na mekgajvříkovi naprosto dostatečná) a hlavně je nerezová. Důležité je, aby byla ostrá a byla schopná odloupnout hoblinu z firesteelu.

4 Lesní Želva | 15. listopadu 2012 v 17:42 | Reagovat

Teď už samozřejmě vím, že pro škrtání je důležitější spíš ostrá hrana než složení oceli, ale osobně bych krom nejvyšší nouze neškrtala čepelí.

5 frog | 16. listopadu 2012 v 12:34 | Reagovat

V zásadě ano, ale právě tu malou čepel na tinkerovi k ničemu jinému nevyužiju.

6 Kouba | Web | 7. října 2015 v 14:55 | Reagovat

Firesteel jsme testovali už před pár lety. Jiskry házel i při škrtnutí keramickým střepem, ale to jen tak pro zajímavost. Za obzvláštní zhovadilost považuji strouhání hoblinek hořčíku přímo do zapalovaného materiálu, ale v situaci, kdy opravdu není nic suchého po ruce (ani toaleťák) je to pořád ještě způsob.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

***

Kdo chce, hledá způsob. Kdo nechce, hledá důvod.

Lesní želva


2010-2015