Příroda je moudrá, nevyzpytatelná, milosrdná, krutá, spravedlivá, bohatá a tvořivá. Proto je tak krásná a nepoznatelná, a proto v ní člověk nikdy na všechny otázky odpověď nenajde. (Vladimír Hůna)


Novinky:

  • Jsem pořád naživu!
  • Od nynějška mám profil i na Facebooku

Krabička z březové kůry

20. února 2011 v 1:36 | Lesní želva |  Návody
Materiál: Plát březové kůry, destičky na dno a víčko, provázek (lýko..)

Nástroje: pilka, nůž s hrotem, šídlo /stačí na švýcaráku/, čalounická jehla s velkým ouškem /zahnutá/, smirkový papír, nůžky, svíčka


Jakou kůru?

Každá bříza je jiná. V zásadě platí, že nejlepší je čerstvá kůra z nedávno padlého stromu, která není narušena prasklinami, nemá nahusto vybíhající větve či zarostlé rány. Jestli je tlustá nebo tenká není až tak důležité. Do tří mm není co řešit, okolo pěti mm lze kůru loupat po vrstvách (viz dále). Použít samozřejmě lze i kůru starou či přestárlou - pokud nemá výše uvedené vady a nedrolí se. Takovou zhruba na půl hodiny zatíženou ponoříme do horké vody (nikoli vařící, musíte v ní udržet ruku). Než s ní začnete pracovat, vložte ji do novin a znovu rovnoměrně rozmístěte závaží, kůra se částečně vyrovná.

plát


Příprava kůry:

1. Nejdříve je potřeba vystřihnout z plátu kůry pás ve směru "let" na kůře o požadované délce. Na pásku nesmí být žádné viditelné praskliny, hluboké roztřepení nebo díry. Srovnáme okraje, aby se vrstvy neoddělovaly.

2. Pokud je jako v tomto případě borka potažená řasou a je rozbrázděná, oloupeme ji až na nejbližší neporušenou vrstvu. Pomoct si můžeme nožem, který použijeme jako škrabku.

škrábeme


3. Z druhé strany je potřeba oškrábat všechny zbytky dřeva a kambria až na fialovou spodní vrstvu samotné kůry. Pokud by se neoškrábaly, nešla by pak kůra formovat. (Mimochodem kambrium je také velmi výživným podhoubím pro plísně a houbové choroby.) Je dobré myslet na to, že kambrium, stejně jako zbytek stromu, obsahuje saponiny, které se škrábáním vylučují, takže budete mít zalepené prsty. V této fázi není dobrý nápad si protírat oči.

Čištění pásu kůry od zbytků kambria na straně vnitřní a borky na straně druhé
očištěná kůra


4. Pokud je pás příliš tlustý, jako ten můj, následuje dělení po vrstvách. Důležité je nic neuspěchat a pracovat pomalu. Nejdřív si nožem kůru nařízněte zhruba uprostřed, pak oba cípy uchopte palci těsně u sebe a pomalu oddělujte. Je potřeba jistý postoj, lokty přitáhnuté k bokům a pevný úchop. Pohyb je pomalý a plynulý, palce jsou při trhání stále u sebe a korigují směr trhliny. Pokud se jedna polovina příliš ztenčuje, pomožte si nožem do správné vrstvy. Obzvláštní opatrnost je potřeba u začátku dělení u krajů, kůra má tendenci se třepit.

naříznutí
dělení


5. Znovu srovnejte případné otřepení. Pásek kůry je připraven, pustíme se do samotné výroby.



Výrobní postup:

1. I důkladně namočená kůra nemusí být dokonale vláčná, při formování je možné si pomoci zapálenou svíčkou, nad kterou pásek nahřejeme a postupně dlaněmi ohýbáme až do požadovaného tvaru. Pokud je kůra pořád tuhá, spoj si zasvorkujte nebo zakolíkujte. Kůra se u spoje musí překrývat, jinak budou stehy praskat.

Nahřívání a následné formování
svorky


2. Dírky si lze připravit šídlem nebo tenkým, ostrým hřebíkem. Já jsem neměla ani jedno, takže jsem rovnou šila čalounickou jehlou. Možností šití je několik, důležité je si kůru držet těsně u právě šitých stehů. Aby se provázek ve stezích netřepil tak jak mně, je možné ho prsty namazat sno-sealem, voskem na obuv, propolisem atd. Ukončování šití pláště viz obrázek.

Šití. Je potřeba, aby se kraje dost překrývaly, a nedošlo k prasknutí "po létech."
šití
šití - detail ukončování


3. Následuje výroba dna a víčka. Potřeba je tenké destičky (+/- 0,5 cm), kterou je možné případně ztenčit nožem. Buď přímo podle tvaru pláště, nebo tvarově identické šablony si vyřízněte polotovar a postupně zarovnejte do čistých linií. Je potřeba velmi často přirovnávat k plášti krabičky, zvlášť dno musí pasovat velmi přesně a natěsno. Hotové dno zarovnejte smirkem. Pro lepší napasování dna do pláště je možné trochu seříznout hrany. Pomoci si můžeme zatlučením rukojetí nože.
..

Dno

4. Obdobný postup platí pro víčko, je ale žádoucí větší pečlivosti u zahlazování smirkem. Estetická duše si může víčko ozdobit řezbami. Každopádně do víčka výstružníkem vyvrtejte dírku, kterou provlečte poutko, spletené z provázku, na konci opatřené uzlem. Vnitřní hrany víčka by měly být skosené - víčko se bude vytahovat opakovaně, tak proč si to neusnadnit.

Šup tam dírku a do ní provázek
...


Možná rychlejší varianta - víčko a dno lze vyříznout z korkových dlaždic. Jejich hrany lze velmi pohodlně zahladit smirkem, korek je ohebný a z objemu krabičky neubírá tolik, co dřevo.

Korková varianta... mimochodem, při vytažení víčka se ozve rázné: "PLOP!" :-D


5. Hotovou krabičku můžete nechat tak, jak je, nebo natřít několika vrstvami bezbarvého laku, čímž se plášť notně zpevní.

Darovaným krabičkám na stehy nehleď


Co se týče zdrojů, hledejte v předchozím článku ze Zálesáka zde, o stahování kůry ze špalku se zmiňuji tady.
 


Komentáře

1 Tenki | 28. června 2011 v 17:22 | Reagovat

Bjůtifulní...

2 Kloboučník | 12. července 2012 v 0:41 | Reagovat

Nádhera. Jen dodám že dno můžeš udělat také z březové kůry, samozřejmě z plné tloušťky; kupodivu se to nešije o moc hůř než kůže. Jinak bříza, březen... ...jak pokračuje úprava nože? Od března žádný pokrok? Pětsetjedenáctku jsem si také pořídil a (spolu s 546 a 2000) doporučil okolo, takže Tvůj postup napjatě sleduje poměrně dost lidí;)

3 Lesní Želva | 12. července 2012 v 21:09 | Reagovat

Nůž stojí na místě, bohužel přes kvanta jiných povinností tohle jako nejsložitější projekt jaksi není momentálně na výsluní. Pokračování je v plánu na konci léta.

Nicméně, těší mě, že můj web stojí za doporučování, děkuji!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

***

Kdo chce, hledá způsob. Kdo nechce, hledá důvod.

Lesní želva


2010-2015