Příroda je moudrá, nevyzpytatelná, milosrdná, krutá, spravedlivá, bohatá a tvořivá. Proto je tak krásná a nepoznatelná, a proto v ní člověk nikdy na všechny otázky odpověď nenajde. (Vladimír Hůna)


Novinky:

  • Jsem pořád naživu!
  • Od nynějška mám profil i na Facebooku

Část 19. Chyť jiskru! (s firesteelem podruhé)

22. dubna 2011 v 22:28 | Lesní želva |  Cesta k zálesáctví
Už jsem tu psala o dobrodružném zapalování ohně firesteelem dřív, ale krátký seznam podpalovačů, který jsem uvedla, nebyl kompletní ani omylem. Proto jsem zase po nějaké době nashromáždila několik dalších tipů na materiál, zachycující jiskry. V první části se bude jednat o několik druhů vaty, v druhé o přírodní prostředky. Jenom podpalovač samozřejmě k založení ohně nestačí, je potřeba si nachystat "hnízdo" ze suché trávy a např. útržků březové kůry, jehličí nebo něčeho podobně jemného. Všeobecně totiž hoří poměrně rychle a na zapálení mohutnějšího materiálu nemají sílu.

1) Umělé podpalovače

Všechny níže uvedené jsou ve své podstatě vatou, rozdíl je ovšem v délce a intenzitě hoření.


Odličovací tampon

Povinná výbava každé domácnosti, ve které přebývá aspoň jedna ženská. Kulaté polštářky slisované vaty snadno navlhají, ale když jsou suché, chytají jedna radost. Stačí kolečko rozdělat, jiskru chytne hned na první pokus. Hoří velmi rychle, občas se objeví plamínek. Zpomalení hoření a vyššího plamene lze dosáhnout, když je postříkaný alpou - nejdřív za vysokého plamene zetlí okolí postříkaného místa, potom doutná ten zbytek.

s alpou

Dámský tampon

Nezdá se to, ale krom účelu, na který byl stvořen, ho lze využít i jinak. Pokud ho od středu roztáhnete a rozmotáte, zjistíte, že malý váleček je ve skutečnosti pruhem těsně slisované vaty úctyhodných rozměrů. Jako podpalovač vám tedy vydrží na několik použití, navíc v obalu je poměrně vlhkuvzdorný. Pravý surviválista si navíc může libovat, že spolu s podpalovačem z něj získá poměrně dlouhou a pevnou bavlněnou šňůrku. Dva v jednom! Tamponová vata při zážehu spíš tlí, než aby šlehala plamenem, takže rozfoukání v hnízdě jistě bude nutné.

rozvinutý tampon


Intimka/ hygienická vložka

Trochu zklamání. Zkoušela jsem jenom intimku, ve které je poměrně málo hořlaviny, ale ani tak se nezmohla na nic většího, než ožeh, ani rozfoukáním se mi nepodařilo být úspěšná. Klasické vložky ale prý občas nosí na rozdělání ohně armáda, takže tam by měl být úspěch zaručen. Intimky asi obsahují nějaký retardér hoření nebo co…

... a nic


Sterilní vata

Konečně klasika největší. Hoří velmi dobře, též na první škrtnutí, a poměrně rychle, takže při zakládání ohně to chce kapku hbitosti. Z doslechu vím, že smotek vaty namočený v rozpuštěném vosku vytvoří velmi spolehlivý zapalovač či nouzové osvětlení.

obyčejná vata


2) Přírodní troud

V této kategorii zatím dvě položky, ale určitě se polepším a postupně je doplním. Všeobecně hoří déle než vata.

Smolnaté dřevo (fatwood)

Před zapálením je nutné si ho naškrábat na velmi jemné hoblinky, čím jemnější, tím lepší. Dobrý fatwood opravdu prosáklý živicí lze zapálit bez přípravy sirkou, přičemž hoří jasným plamenem, poměrně dlouho a vydatně. Černě čadí. Já jsem strouhala hoblinky nožem, a jiskru firesteelu se mi zachytit nepodařilo. Nicméně stačilo přiblížit sirku, a chytly velmi ochotně. Jemnější podpalovač z nich lze získat nastrouháním na velmi hrubém smirku. Hádám, že od fatwoodu by šel založit oheň rovnou, jen by to pro hoblinky chtělo suchou podložku.


hoblinky fatwoodu
hoblinky smolnatého dřeva


Troud z choroše (hubka)

Konkrétně troudnatce kopytovitého či ohňovce obecného, o kterých jsem tu již článek psala. Tento podpalovač není na okamžité použití, troud z něj musíte získat a upravit. Minimálně dobře usušit a naškrábat. Z choroše se odříznou rourky a slupka, a hnědá, vláknitá dužina se nařeže na proužky, které se na nějakou dobu namočí do vody s nadrceným popelem, následně vyklepou a usuší, a až teprv tehdy je připravena k použití. Stejně jako troud ze zuhelnatělé látky je tedy věcí plánovité přípravy. Připravené plátky chytají jiskru velmi ochotně, pomalu s charakteristickým zápachem tlí a vytváří se z nich uhlík, ze kterého lze oheň velmi snadno rozfoukat. Kdo je netrpělivý, může si návod přečíst na Ledňáčkovi, kdo si počká, dočká se časem návodu u Lesní želvy. ;-)

kopyto
hořící troudnatec
(foto po zpracování)


Více zase příště. ;-)

Další hrátky s ohněm:

 


Komentáře

1 Lala◄► | Web | 22. dubna 2011 v 22:38 | Reagovat

Pěkné fotky

2 bezreci | Web | 22. dubna 2011 v 22:40 | Reagovat

no rozhodne zajímavý

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

***

Kdo chce, hledá způsob. Kdo nechce, hledá důvod.

Lesní želva


2010-2015