Příroda je moudrá, nevyzpytatelná, milosrdná, krutá, spravedlivá, bohatá a tvořivá. Proto je tak krásná a nepoznatelná, a proto v ní člověk nikdy na všechny otázky odpověď nenajde. (Vladimír Hůna)


Novinky:

  • Jsem pořád naživu!
  • Od nynějška mám profil i na Facebooku

To základní o dřínu

19. července 2011 v 15:23 | Lesní želva |  Ze želvího jídelníčku
Dřín (Cornus mas L.) je z mého pohledu přinejmenším stejně dokonalý strom (nebo keř) jako bříza. Možná o to víc je mi líto, že je u nás i přes svou slavnou minulost už skoro raritou. Velkou náhodou jsem při svých prázdninových toulkách na jeden narazila (příznačně na místě, kudy jsem chodila léta a nikdy si ho nevšimla), a tak mám dnes to potěšení vám ho představit.





Ačkoliv se dřín řadí mezi keře se středním vzrůstem do 5m, občas nějaký jedinec může překvapit, a dosáhnout až závratných 10m, kdy si ho spolehlivě spletete se stromem. Kůru má rozpraskanou a odlupující se, podobně třeba jako platan javorolistý, mladé větvičky má většinou hranaté, olivově zelené nebo hnědé, poseté chloupky. Listy má oválné až vejčitě elipčité, zašpičatělé, dlouhé do 10 cm, s výrazným podélným žebrováním.



Kvete před olistěním od března, květy jsou žlutozelené, sdružené v kulatém okolíku na krátké stopce.


Oblý červený plod dozrává na konci léta, vypadá jako něco mezi třešní a velkou olivou.




Plody dřínu jsou jedlé, mají sladkou chuť. Mohou se zavařovat, pálí se z nich pálenka apod. Dřevo je velmi pevné a tvrdé, dřív se používalo na násady kopí. Dnes bohužel dřínů není tolik, takže toto použití bych si odpustila. Dřín prý velmi rychle obrůstá, takže teoreticky se dá využít na živé ploty nebo jako podsada větrolamů. Mimochodem, je dlouhověký. Sadit se dá v pohodě ze semínek hned po sběru plodů.




A kde ho najít? Hlavně v teplých oblastech, hojně se prý vyskytuje v suchých listnatých lesích, houštích, slunných stráních, skalách a mezích s vápenitou půdou.

(Pálava)

Zdroje:
BOLLIGER-ERBEN-GRAU-HEUBL. Keře. Praha : Ikar, 1998. s. 154-155.
SVOBODA, Jaroslav. Kompletní návod k vytvoření ekozahrady a rodového statku. Praha : Smart Press, 2009. s. 119.
 


Komentáře

1 Livien | Web | 28. července 2011 v 20:44 | Reagovat

Krásný keř. Škoda, že tady u nás je stále tak chladno, že by tu neměl šanci. Ale má naprosto úžasné listy.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

***

Kdo chce, hledá způsob. Kdo nechce, hledá důvod.

Lesní želva


2010-2015