Příroda je moudrá, nevyzpytatelná, milosrdná, krutá, spravedlivá, bohatá a tvořivá. Proto je tak krásná a nepoznatelná, a proto v ní člověk nikdy na všechny otázky odpověď nenajde. (Vladimír Hůna)


Novinky:

  • Jsem pořád naživu!
  • Od nynějška mám profil i na Facebooku

Na skok: Victorinox Soldatenmesser 108mm

22. října 2011 v 20:32 | Lesní želva |  Vybavení
Další skoro-recenze a opět nůž. No, začíná se mi to tu rozrůstat. Tentokrát mi do spárů spadl švýcarák z výstroje německého Bundeswehru, používaný až do nedávné doby. Toužil po něm kamarád a já jako prostředník nákupu jsem dostala šanci ho mírně proklepnout. A také ho zrestaurovat před tím, než přijde k právoplatnému majiteli, mám to podezření. ;-)



Na obsah obálky z armyshopu jsem tedy byla jaksepatří natěšená. Po otevření a prvním potěžkání bylo mým prvním dojmem překvapení z délky a hmotnosti nože, které jsem si představovala menší; a až v mojí malé dlani mi došlo, že mám před sebou plnokrevný závírák.


Prohlídku přírůstku jsem začala pochopitelně u čepele. Ta je relativně robustní, 75x12x2mm a překvapí hlavně pevností pera. Všeobecně všechna želízka otevření signalizují hlasitým a nesmlouvavým "klap." Můj Soldát byl používaný, čepel byla trošku ubroušená (a tupá), měla mírně urolovanou špičku a jako bonus ji uživatel opatřil několika mikro-zoubky na fasetce. Inu, vojácký přístup. První dvě vady jsem keramickým brouskem celkem snadno napravila, zoubečky zatím ponechávám, nechce se mi zbytečně dál ubrušovat čepel - časem se to zpraví samo (nebo si to udělá majitel).

Přítlak pera v zavřeném stavu nechává čepel mírně vyčnívat nad druhé důležité želízko - kombinovaný nástroj pilko-otvírák s pilníčkem na nehty. Želízka vypadají zdánlivě stejně, tak se často pletu, a místo čepele otevírám pilku. Časem se to asi odnaučím. Soudě dle stavu pilky, tu náš soldát moc nevyužíval, radši než dřevo si piloval nehty. Podle množství genetického materiálu, co na něm zanechal, bych mohla zrekonstruovat celého chlapa. Otvírák je kombo též - na plechovky, lahve i jako šroubovák (skutečně funkční, pokud ovšem potřebuju křížák, mám smůlu). Slouží kupodivu velmi dobře, lépe, než běžný vinox otvírák. Protože je na konci, vyvíjí na víčko konzervy větší tlak, jako páka. Při otvírání se ale člověk nepořeže - na pilce je nasunutý chránič, který tomu brání. Pilka je kvůli otvíráku na konci zvláštního tvaru, a je relativně široká. Oproti jiným vinox pilkám má i jiný tvar a sklon zubů, takže i řeže jinak - směrem k sobě. Porovnávala jsem ji konkrétně s pilkou z V. Camper, která mi uživatelsky padla do ruky lépe. Ovšem musím říct, že když si člověk zvykne na jiný způsob řezání, může být spokojen. Spíš jde o pocit, že pilku nelze tahat "až na doraz."


Dalším nástrojem, který německý soldát nutně potřebuje, je vývrtka. Ano, slyšíte správně. A že byla zřejmě často a ochotně využívána, na nové verzi Victorinoxu Bundeswehr ji nahradil křížový šroubovák. Inu, evoluce.
A poslední, neméně důležitá součást hřbetu Soldatenmesseru je dlouhé šídlo, nebo děrovač, chcete-li. To zřejmě náš voják též rád používal, protože mělo mírně srolovaný hrot, stejně jako čepel. Keramika uvedla nástroj do pořádku v pár tazích.

Abych nezapomněla, Soldát se dobře drží, olivové plastové střenky mají vylisovanou rybinu, v které je na levé straně reliéf německé orlice. Po vyčištění a namazání jsem do průvlečného oka přidala závěsku z pomocného horo-lanka, aby se lépe tahal z kapsy.


Používám ho již několik týdnů jako své "EDC" (every-day-carry), a zatím mne nikterak nezklamal - v podstatě jediné, s čím válčím, je čepel, protože se mi i po mnoha dobrušování stále nezdá jedovatá dost, a s úhlem fasety jsem si doposud nepohrála. Lze říci, že na běžné řezání potravin (chleba v pohodě, zelenina, sýry, maso), provázků, chlupatých dřívek a jiných nezbytností stačí. Jinak by ho asi němečtí soldáti nenosili. Mimo jiné jsem s ním zakracovala vrbové pruty při pletení mého prvního velmi primitivního košíku, loupala kůru a podrobovala ho všelijaké tortuře na zahradě. Jediné, u čeho propadl, bylo řezání čerstvých prutů přímo z keře, ale obávám se, že za to může spíš stávající faseta.



Pilku jsem sice zmiňovala výše, ale to byl první nástřel z domácího pižlání smrkové fošny. V rámci sběru materiálu na košík a zakracování hostitelského vrbového keře byla zapřažena i tady, neb zahradnické nůžky nenosím. Mimo to jsem Soldatenmesser s sebou vzala i na jabloňové větve, ze kterých jsem s pomocí ruské řetězovky a právě Soldáta nadělala pěknou hromádku polínek na vyřezávání. Pozitivní je, že ačkoliv jsem to dělala v dešti, blátě a slizu z borky, rybina funguje a ruka se nesmýká. Pilka řeže tahem k sobě, ale práce velmi pěkně odsýpá. Kupodivu se v řezu nezasekává, pokud tedy člověk neřeže větev s tlustou kůrou - v té se kousne. Zelené dřevo díky úhlu a velikosti ozubení řeže lépe, ovšem u "živého" - zejména měkkého se po čase šraňk zanáší. Což nevadí u tenkých klacků do třech cm, pak to může být otravné. Dál jsem dnes pižlala lískový kmínek o průměru cca 4 cm, tady se nezakusovala, ani příliš nezanášela. Všeobecně jak se člověk dostane přes kůru a lýko, nezanáší se už tolik. U pižlání je vhodné si pomoct druhou rukou a řez si rozevírat, jde to pak lépe. Jak jsem psala i výš, uživatelsky mi nesedlo zakončení-nezakončení pily otvírákem, při řezání mám pocit "hluchého místa" a vadí mně to. Zubatou špici postrádám i u řezání širších polen, než je délka řezné části želízka. Je to takové "pižlání od prostředka." Na druhou stranu, větve do nějakých devíti centimetrů po jisté námaze se soldátskou pilkou přeříznete. Ale nebude to pohodlné.


Výstružník-děrovač má oproti jiným modelům hrot delší, bez otvoru a s mnohem menší vůlí v želízku než 84 a 91mm modely. Tedy, ne že by se výstružník hýbal proti příložkám, to ne, ale ve směru želízek má prostor pro pohyb, což mi není moc příjemné. Soldatenmesser tímto netrpí.
Jediné, co tomuto švýcaráku možná chybí, je dvojice párátko-pinzetka. Osobně mi chybělo zvláště párátko, protože ho používám jako universální nástroj na vybírání nečistot odkudkoliv. Například z klávesnice. ;-)

Závěrem můžu říct, že nůž o dost předčil moje očekávání, a v šuplíku si za těch pár týdnů vůbec nepoležel. Ačkoliv je větší a těžší než ostatní Victorinoxy, pokud člověk nosí batoh, je to zanedbatelné. V kapse až tak pohodlný není. Pokud ale chcete mít šikovný zavírák o pouhých dvou vrstvách s maximální efektivitou, tak je super.


***

Klíčová slova:
recenze Victorinox German Army Knife - test - GAK - Soldatenmesser - švýcarský nůž - švýcarák - kapesní nůž
review of Victorinox German Army Knife - SAK - swiss army knife - pocket knife
 


Komentáře

1 Rafael Ingvis | 22. října 2011 v 22:14 | Reagovat

Jediný vinox ktorý môžem....

2 Želva | 22. října 2011 v 23:25 | Reagovat

[1]: Taky je Tvůj :-P

3 Jakub | 23. října 2011 v 10:00 | Reagovat

Taky ho vlastním, ale po každodenním používání cca půl roku, podařilo se mi vyviklat čepel. Takže kvalita nic moc.

4 lesnizelva | 23. října 2011 v 10:33 | Reagovat

[3]: A máš originál nebo kopii od Foxu? Každopádně zajímavé...

5 Jakub | 23. října 2011 v 19:39 | Reagovat

Orig

6 svob.forest gump | E-mail | 26. srpna 2012 v 11:37 | Reagovat

K te vyviklane cepely,mne se vyvyklala,a urazila strenka az po castem stipani dreva na finske svice,a to vlastnim repliku od znacky fox.Uziva li se nuz na urcene cinnosti je to neocenitelny pomocnik,byt oproti standartnim vikinum robustnejsi.Fotorecenze je dokoncena,takze mate li mila zelvo zajem,poslu na mail fotky a poznatky.Nuz pouzivam kazdy den,vyrezavani,stavba pristresku,krajeni potravin,porcovani ryb atd.Na motorku,do sluzeb,vsude je pri mne,a jeste nezradil:-)

7 Lesní Želva | 6. září 2012 v 8:21 | Reagovat

[6]: Ahoj, díky za nabídku. Snažila jsem se Ti napsat email, ale zřejmě máš plnou schránku...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

***

Kdo chce, hledá způsob. Kdo nechce, hledá důvod.

Lesní želva


2010-2015