Příroda je moudrá, nevyzpytatelná, milosrdná, krutá, spravedlivá, bohatá a tvořivá. Proto je tak krásná a nepoznatelná, a proto v ní člověk nikdy na všechny otázky odpověď nenajde. (Vladimír Hůna)


Novinky:

  • Jsem pořád naživu!
  • Od nynějška mám profil i na Facebooku

Co nám řeknou stromy

4. února 2012 v 1:44 | Lesní želva |  Mezi kmeny, mezi stonky
Mezi svátky bylo aspoň trochu volno, a tak jsem se do lesa dostala ještě jednou. Tentokrát ne do luhu, ale do doubravy. Doubrava je vlastně docela vtipný název, protože naši vtipní lesníci na vykácených parcelách tento posvátný strom s oblibou nahrazují borovicí. Rychle roste, rychleji se prodává. Komerce nás jednou zabije.

Nicméně, nadávání na neviditelnou ruku trhu není pointa tohoto článku. Chtěla bych poukázat na některé zajímavé útvary, které se na stromech vyskytují a laicky se pokusit o jejich popsání. Dále trochu zabrousím do oblasti rozkladu dřevní hmoty a krátce naťuknu téma stanoviště stromu jako identifikátoru prostředí. Nicméně nečekejte celistvost, spíš téma k dalšímu studiu. Stromy jsou totiž úžasné.



Do doubravy jsem se vydala spolu s rodiči s jasným úmyslem - najít choroš březovník březový, který se v angličtině nazývá "razor strop fungus," a to velmi přiléhavě - s trochou trpělivosti si z něj člověk může obtahovák na nože vyrobit, což jsem chtěla. Sice říkám dubina, ale jsou v ní vlhčí místa, ideální pro březové hájky. Březovník na jiném stromě neroste.


Bříza je relativnivně krátkověký strom, její životnost je okolo osmdesáti let, za tu dobu stihne kolonizovat volné místo a připravit půdu pro další lesní stromy. Potom padne, a stane se biotopem pro rozkládající organismy, jako jsou například mykorrhizní houby.
Krom březovce je nám bříza užitečná i jinak - na některých jedincích se nacházejí tzv. nádory, vyboulené útvary, jež mají jinou strukturu dřeva, a po vyleštění mají nádherkou kresbu, proto jsou užívány řezbáři a nožíři. Nádory vznikají napadením stromu, který se snaží škody překrýt dřevní hmotou. Nevyskytují se pouze na břízách, a je jich mnoho druhů.


Útvary podobné nádorům jsou na stromech i z jiných důvodů. Jsou to například tzv. "čarověníky," což je otep drobných větviček, paprskovitě vyrůstajících z jednoho místa na kmenu - z dálky to vypadá jako roští nebo koště. Vznikají na místech, kde byl strom poraněn a jeho "organismus" si s tím nevěděl rady. Jsou ovšem stromy, jako ten na obrázku, kdy větvičky takto vyrůstají normálně, ne kvůli vadě.


Jiným případem jsou boule tzv. očkového dřeva, které typicky vznikají při bázi stromu, tam, kde většinou raší "vlky," šlahouny, které se odstraňují z kmene proto, aby strom nevysilovaly. Větvičky z onoho místa vyrůstají a následně jsou odstraňovány stále znovu, nabaluje se dřevní hmota a kůra, až vznikne něco, podobné límci či bouli u paty kmenu, záleží na rozsahu. Typicky na ně člověk naráží na městské zeleni, na lípách, javorech a podobně. Po vyleštění mají též nádhernou kresbu, ovšem s tím rozdílem, že dřevo není souvislé, jsou tam ony "očka" po odstraněných větvičkách.

Boule na kmeni mohou být způsobeny ještě dalším činitelem - zárustem větve. Jedná se opět o obrannou reakci stromu, který se snaží zabránit tomu, aby přes ránu pronikla infekce či spóry mykorrhizních hub, a proto ji uzavře něčím, co se podobá kolárku. Ten s lety mohutní, a může vytvořit až takovou čepičku či bouli.


Co můžeme pozorovat na již padlých stromech, je jiná zvláštnost - dřevní hmota totiž degraduje asi 20x rychleji, než kambrium a kůra. Tedy proto mnohdy vypadají kmeny zvenčí relativně neporušeny, ale po šlápnutí či odkrytí kůry člověk nalezne buď práchnivinu, nebo rovnou dutinu. Na druhou stranu je to ovšem užitečné, protože březovou kůru našinec může klidně sbírat i dlouho poté, co se strom rozpadl. Mimo to trouchnivé dřevo kůra drží pohromadě a poskytuje tak útočiště broukům a nejrůznějším larvám. Na ukázku aspoň "pařez s mísou," na kterém je tento postup docela vidět.


Zajímavé věci nám může povědět i pata stromu a náběh kořenů. Dřív v době, kdy lesy ještě byly divoké a rostly podle vůle Matky přírody, nikoliv podle osevního plánu, se často stávalo, že padlé kmeny krom mykorrhizních hub po čase kolonizovaly i semenáčky stromů, jelikož práchnivé dřevo je přímo ideální místo, co se týče živin. Rostoucí sazeničky postupně mateřský kmen obrůstaly a pohlcovaly do sebe, díky čemuž mezi kmenem a zemí vznikala dutina a tzv. "chůdové kořeny," které dřívě kmen obepínaly. Pozůstatkem po tomto procesu pak i po mnoha letech je tunel, skrz který stromem prohlédnete.


Na svých procházkách jsem narazila i na tento brslen, kterému se postupným sesycháním zajímavě zvětšila trojúhelníková blána, která tvoří obrys větviček. Docela mně to připomělo akromegálie, což je jev, vyskytující se u starých lidí, kdy se chrupavčitěním zvětšují některé nápadné rysy v obličeji (brada, nos, uši).


Stromy nám vyprávějí různé příběhy, rány svědčí o tom, co prožily, ale jejich stanoviště říká něco o místu samotném. Například tento osikový háj se nachází uprostřed lužního lesa na místě, kde několik týdnů na jaře stojí voda. Jestlipak víte, proč se osikové listí neustále třese? (a dalo tak vzniknout úsloví) Usnadňuje se tím odpařování vody z listové plochy, což znamená, že v konečném důsledku osika své stanoviště odvodňuje, čímž jako pionýrský strom opět vytváří prostředí pro tvrdé dřeviny.


O každém z jevů, co jsem tu jen krátce vzpomněla, by se bezesporu dala napsat samostatná odborná přednáška, ale na tomto místě musím přiznat svou povrchní znalost, a proto článek ukončit. Ráda bych se ovšem někdy aspoň k něčemu z řečenému vrátila podrobněji, proto buďte trpěliví. A jelikož si uvědomuji, že vyřčeným jsem se octla na velmi tenkém ledě, prosím kohokoliv z čtenářů, kdo by mě případně mohl doplnit či opravit, ať to udělá.

Všímejte si, i obyčejný strom může být při podrobnějším zkoumání velmi neobyčejný. ;-)




***
Klíčová slova:
stromy - březovník březový - nádory na stromech - očkové dřevo - čarověníky - rozklad dřeva - bříza - osika
trees - polypore fungus - razor strop fungus - tree tumor - decomposition of wood - birch - aspen

Další články:
 


Komentáře

1 atti.hombre | 4. února 2012 v 18:32 | Reagovat

Pekný článok!fajn počítaníčko...;-)

2 Aubrieta | E-mail | Web | 19. listopadu 2013 v 14:33 | Reagovat

krásný článek, krásné čtení, přišla jsem úplně náhodou a přijdu ráda zas:-)

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

***

Kdo chce, hledá způsob. Kdo nechce, hledá důvod.

Lesní želva


2010-2015