Příroda je moudrá, nevyzpytatelná, milosrdná, krutá, spravedlivá, bohatá a tvořivá. Proto je tak krásná a nepoznatelná, a proto v ní člověk nikdy na všechny otázky odpověď nenajde. (Vladimír Hůna)


Novinky:

  • Jsem pořád naživu!
  • Od nynějška mám profil i na Facebooku

Co potřebuju k vyřezávání - základní nástroje

2. prosince 2012 v 12:27 | Lesní želva |  Výkřiky z dílny
... kdybych měla mluvit výhradně za sebe (a to mluvím), bezvýhradně k práci potřebuju ticho. Teda, ne zvukoprázdné vakuum vesmíru, myslím spíš takový ten anticivilizační klid bez hluku projíždějících aut, pokřikujících živnostníků a rádia, vyřvávajícího z něčího okna.

Tady se chci ale spíš bavit o nářadí, přesněji řečeno o nejzákladnějším vybavení, které člověk potřebuje, aby při práci nemusel improvizovat. Dlátům nerozumím, bavit se budeme o sekyrách a nožích. Zkušenosti mám pouze s vyřezáváním malých funkčních předmětů, převážně nádobí. Stolař či umělecký řezbář pochopitelně preferuje jiné nářadí než níže popsané.



Začnu trochu z jiného konce, a to od pilek. I v případě malých projektů, jakými jsou například lžíce, totiž člověk potřebuje materiál nejdřív nějak získat či vytěžit. Nejvšestrannějším nástrojem se mi jeví zavírací prořezávací pilka. Ocení ji nejen "sběrači," co získávají materiál náhodně po cestě, používá se i k úběru přebytečné hmoty na začátku vyřezávání. Jediná rada tady zní: neberte super levné pilky v marketech a dávejte pozor, jaké mají zoubky. Mezi pilkami na zelené a suché dřevo je rozdíl /u skládacích je to záležitost Fiskarsu/. Osobně mám nejvíc zkušeností s dříve recenzovanou Husqvarnou, stejně dobře ale poslouží Fiskars nebo zprofanovaná Bahco Laplander.


Pro větší práce se může hodit rámová pila nebo ocaska, ale není to bezvýhradně nutné. Osobně zvládnu všechno se skládací pilkou.

Zdroj: http://prace-se-drevem.spibi.cz/Picture/Naradi/Naradi-Ramova-Pila.gif

Zdroj: http://static.mountfield.cz/cs/imgVyrobky/1ZST4024_1v.jpg

Zdroj: http://image.srovname.cz/cz/500/1627055/euronaradi-pila-ocaska-500mm-drevena-rukojet.jpg

Důležitým nástrojem je sekera. Říká se, že odvede až 70% hrubé práce, takže vybírejte pozorně. Používá se sekerka malá s krátkým topůrkem okolo 30cm. Nejlépe s ostřím do 10cm šířky. Jde hlavně o váhu a ovladatelnost, doporučuji lehkou sekeru do jednoho kilogramu vč. topůrka. Nemusí se jednat o specializovaný nástroj nebo značkovou sekeru od Grandsfords Brucks. Stejně dobře může posloužit stará sekyrka z kůlny, jen musí být ostrá a pevně sedět na topůrku. Těžší sekery sice mají větší úběr, ale rychleji unaví ruku, zvažte tedy své fyzické možnosti.


Protože moje fyzické možnosti jsou omezené, k osekávání zejména lžic jsem si pořídila nůž leuku. Jedná se o sekáč s nízkým čočkovitým výbrusem (podobně jako na sekerách) s ostřím o 18 centimetrech. Je lehčí, lépe ovladatelný a nestane se mi, že "minu" opracovávaný kus. Sekeru ovšem nemůže nahradit na sto procent.


Nožů pro řezbářství je spousta typů. Obecně na základní práci stačí čepel do délky 10 cm, výšky do 2,5 cm a 3 mm tloušťky. Obvykle řezbářské nože mají buď vysoký plochý výbrus s pomocnou fasetkou (klasické evropské nože), nebo výbrus klínový, "skandinávský" (tzv. "finky"). Osobně jsem si zvykla používat nože od firmy Mora of Sweden, které mají tzv. skandinávské ostří, což je klín bez pomocné fasety, který sahá cca od 30 do 70% výšky čepele, je to velmi variabilní. Jeho nevýhodou je, že výborně funguje zejména na měkčích dřevinách, ale u tvrdých, již vysušených dřev to není ono. Pracuji s měkčími dřevinami (bříza, vrba, olše, některé ovocné stromy), takže mi to až tak nevadí. Náročnost práce vychází také ze cviku. Se zkušenostmi a použitím správné techniky se k dobrému výsledku dopracuji vždy.

Klasické řezbářské nože evropského střihu (krátká čepel, obvykle plochý výbrus s fasetkou) vyrábějí například Pfeil nebo Flexcut.

Zdroj: http://www.highlandwoodworking.com/ProductImages/handcarving/flexcut/125035.jpg

U mě většinu práce krom detailů výborně zastává Mora 511Q, zatím jsem nenalezla lepší. (představení zde) Asi proto, že jsem nožů zatím neprostřídala dost. :-D Někdy místo ní šahám po puukku od Iisakki Jarvenpaä (finská firma), má ale lehce čočkovitý výbrus, který k vyřezávání není nejvhodnější.


Na detaily je vhodné použít nožík s krátkou čepelkou, jakou je třeba Mora 120. (představení zde) Též má klínovitý výbrus a délku čepele 5 cm. Hrot se dá použít i k rytí, ale na vrubořez to úplně není.

Pro dlabání dutin je hákovitý "lžícový" nůž. Existuje jich více typů s různým prohnutím a výškou výbrusu, popřípadě i s oboustranným výbrusem. Můj je opět od Mory, model 164. Dvoufasetový nůž jsem odmítla, jelikož si u něj člověk nemůže pomoci zapřením čepele o palec, a také se s ním lépe dá přijít k úrazu. Výborné hákovité nože vyrábí také slovenská firma Mstein.

Zvrchu: Mora 164, 511Q, 120

Zdroj: http://www.mstein.sk/obra/noziky.jpg

Začátečník si vystačí pouze s jedním obecným nožem a hákovitým nožem, není jich potřeba víc. Osobně nepodporuji ani teorii, že nástroje od fy Mora jsou low-end a nelze s nimi dosáhnout výborného výsledku. Naopak si myslím, že jsou slušnou volbou za slušné peníze. Krom zřejmě stovek až tisíců bushcrafterů po celém světě je používá i třeba profesionál Sean Hellman, takže proč ne. Stejně člověk časem dojde k tomu, že nástroj je jen protředník jeho vlastních dovedností. Sebelepší nůž na zakázku nebo značkový výrobek není zárukou toho, že výsledek práce bude dobrý.

Na závěr musím ještě připomenout, že základem úspěchu při práci se dřevem je bezvadně ostré nářadí. Tupý nástroj nikdy neodvede výbornou práci, nehledě na to, že práce s ním je mnohem nebezpečnější. (a když už si ublížíte s ostrým nožem, rychleji se to zahojí, protože rána nebude roztřepená) Proto posledním nástrojem, který je nevyhnutelně nutné koupit, je dobrý brusný kámen o délce nejméně 20 cm. (nikoliv tedy kapesní velikosti), celkem jedno jestli přírodní, vodní nebo keramický. Vyplatí se mít více zrnitostí (příklad: 400 - 800 - 1000)

Zdroj: http://www.jatagan.eu/images/sklady/bk01_3.jpg (břidlice-pískovec)

Poslední rada: při pořizování jakéhokoliv nástroje nikdy nedbejte na cenu, ale především na funkčnost. Levné nářadí z hobbymarketů láká, ale z hlediska dlouhodobého užívání je lepší koupit o něco dražší nebo hůře sehnatelný předmět, který vydrží léta (a má záruku původu). Přeju šťastnou ruku. ;-)

Tento článek jsem sepsala na přání některých zdejších čtenářů. Upřímně doufám, že byl nápomocný pro zodpovězení základních otázek. Pokud ne, ptejte se v komentářích. Co budu vědět, zodpovím. ;-)
 


Komentáře

1 atti.hombre | 9. prosince 2012 v 11:44 | Reagovat

:-D to ja k akelkolvek manuálnej činnosti potrebujem kľud a hlasnú hudbu.O chuti niečo robiť ani nehovorím.Ked ma kopne múza tak mám robotu hotovú raz-dva ,ale ked robím niečo ,lebo som to slúbil tak sa práca vlečie- trvá, ako chuť známych žuvačiek! ;-)

2 mester | Web | 28. září 2016 v 8:26 | Reagovat

rychla pujcka 20000 ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

***

Kdo chce, hledá způsob. Kdo nechce, hledá důvod.

Lesní želva


2010-2015