Příroda je moudrá, nevyzpytatelná, milosrdná, krutá, spravedlivá, bohatá a tvořivá. Proto je tak krásná a nepoznatelná, a proto v ní člověk nikdy na všechny otázky odpověď nenajde. (Vladimír Hůna)


Novinky:

  • Jsem pořád naživu!
  • Od nynějška mám profil i na Facebooku

Výroba kuksy, část 1.: hrubování

7. března 2013 v 12:19 | Lesní želva |  Výkřiky z dílny
Další fotoseriál o tom, jak si co nejlépe zasvinit své okolí, aneb, jak vzniká taková kuksa. ;-) Obrázky nejsou pořízené v pravidelných intervalech, takže se to za návod úplně nehodí, spíš se jedná o nedbalou dokumentaci postupu práce. Jak je mým dobrým zvykem, i tato nebohá kuksa byla již téměř přestárlá, když jsem ji letos v zimě vytáhla téměř po roce odpočívání z krabice s nedodělky.



Začátek byl jasný, vytáhnout poleno (březové bez viditelných kazů) z dřevníku, rozpůlit ho, odstranit mízní kanál + cca 1 cm do hloubky a zarovnat hranu do plochy. Pak kružidlem naznačit vnitřní průměr misky a nakreslit rukojeť, což mi posloužilo jako vodítko při ořezání přebytečného materiálu (a ušetřilo spoustu další práce). To se dělá tak, že si pilkou udělám zářez do požadované hloubky a pak po létech odseknu sekerou - nebudu to přece pracně řezat. No a pak se konečně začne dlabat. První centimetr je vždycky nejhorší.

Použité nástroje: skládací pilka, sekerka (popř. sekáč leuku), nůž Mora 511 na hrubší práci, nůž Mora 120 na detailnější práci, kulatá rašple, (vrtačka), smirky o zrnitosti 170 - 320


Tady už je vidět, že jsem se prodlabala jakž takž do požadované hloubky a průměru. Nenechte se zmást, ještě spoustu jsem toho dlabala teď v zimě. Zároveň jsem sekerou (někdy i leuku) zapracovala na exteriéru, hlavně se jednalo o sražení hran a hrubé zarovnání budoucího dna.



Teď uděláme velký skok do budoucnosti (a do mé knihovny) Jak je vidět, v nezdokumentovaném mezičase jsem vnějšek misky ještě trochu osekala, nakreslila jsem si přibližný tvar budoucího držadla, ze kterého jsem rovnou odstranila přebytečnou hmotu (vrchní rádius + špalíček dole) a předvrtala si díru do budoucího otvoru pro prst.


Ještě o trochu později a po dalším tvarování rukojeti - vrchní radius je téměř hotový a lžícovým nožem + šikovnou morou 120 jsem začala pracovat na dolní části okolo budoucí díry. Také jsem pomocí sekáče lépe vytvarovala přechod mezi miskou a držadlem, aby byl povlovnější. Následovalo první ořezání exteriéru nožem a zúžení stěn.



Předvrtaný otvor jsem začala rozšiřovat kulatou rašplí a následně nožem. Šlo to pomalu, protože jsem nechtěla vytrhat příliš mnoho třísek.


Další postup při definování tvaru rukojeti...



Nakonec to dopadlo takto. Otvor už má svoji definitivní šířku. Poprvé jsem srazila hranu misky a podruhé předlabala celý povrch jemnějšími řezy. Vnitřek doznal prohloubení a definitivní tloušťky stěn. Také jsem začala s broušením, nejprve smirkem o zrnitosti 170 a postupně jemnějšími až k 320. Broušením prošla také spodní část držadla, vrchní část a exteriér jsem se rozhodla ponechat s dlabaným povrchem.



Tímto práce na šálku samozřejmě nekončí. Ještě zbývá dobrousit, udělat test horkou vodou, vyrýt nějaký ten ornament a nakonzervovat olejem, což bude předmětem další části mini-seriálu. ;-)

 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

***

Kdo chce, hledá způsob. Kdo nechce, hledá důvod.

Lesní želva


2010-2015