Příroda je moudrá, nevyzpytatelná, milosrdná, krutá, spravedlivá, bohatá a tvořivá. Proto je tak krásná a nepoznatelná, a proto v ní člověk nikdy na všechny otázky odpověď nenajde. (Vladimír Hůna)


Novinky:

  • Jsem pořád naživu!
  • Od nynějška mám profil i na Facebooku

Na Prajzké

20. listopadu 2013 v 10:39 | Lesní želva |  Reporty
Stromy s konečnou platností dávají sbohem svému šatu, slunko zakrývají dešťová mračna nebo mlžný opar. Krajina se pomalu noří do zádumčivého mlčení; zima se blíží, ať už si to člověk chce připustit nebo ne.



Ten den jsem si za cíl vybrala Hlučínsko, zemi dlouhých polí a druhoválečného opevnění. Sotva jsem opustila vlak, vyloupl se v mezi první dělostřelecký srub. Ráno bylo popelavé, chladný vzduch se srážel u úst a studil na každém kousku holé kůže.


Myslela jsem na Ospalou díru, zatímco mě asfaltka vedla kolem hromad sklizené řepy na rozblácených polích až k lesu. Neměla jsem úplně přesný plán, chtěla jsem si hlavně vyčistit hlavu po náročném pracovním týdnu.


Na první pohled byl bukovo - dubový les šedivý a fádní, bez slunce se stříbrné kmeny buků zdály být matné a bez života. Někdy se ale vyplatí podívat víckrát.


Mám ráda tu nenápadnou krásu "nižších" rostlin. Zatímco všechno ostatní na podzim uvadá, mechy a lišejníky přebírají vládu; kdejaký starý pařez je přes zimu trůnem z nefritu.




Když se trochu zvedla mlha, ukázal mi modřínový opad tu nejlepší cestu.


***

U posledního bunkru jsem mínila dát pauzu před otočením se na zpáteční cestu. Objekt se nejasně rýsoval v mladém borovicově dubovém lesíku, zarostlý uvadajícími kopřivami a býlím.


Nikdy neveř prvnímu dojmu, jakmile jsem se přiblížila, praštila mě do očí černá skládka. Někdo si dal tu práci, aby vyboural zazděný vchod, a následně vstup zasypal odpadem. Dovnitř jsem nakonec ani nenahlídla, znechucená jsem byla dost. Co táhne lidi k tomu, aby svůj bordel táhli několik kilometrů do lesa, když ho můžou zadarmo složit ve sběrném dvoře v každé trošku větší obci?

***

Les mi pomalu mizel za zády.





Mlha byla téměř pryč. Předpověď byla naprosto přesná, sotva jsem naskočila do lokálky, roztrhlo se nebe a slunko aspoň na chvíli ukázalo svoji tvář. Sledovala jsem ubíhající šípky a hlohy kolem trati; hurá do práce.



Ostatní podzimní výpravy:

 


Komentáře

1 bobek | 22. listopadu 2013 v 14:29 | Reagovat

Ahoj,
takže jsem se nemýlil.

Kousek lesa a jak může pod správným drobnohledem a dobrým úhlem pohledu vypadat krásně, jeden by až nevěřil...

Taky mě nejde do hlavy že lidé se umí trmácet s bordelem do dosti nepřístupných míst, místo toho aby to odvezli na skládku či do sběrného dvora (v Hlučíně i D.Benešově je obojí).

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

***

Kdo chce, hledá způsob. Kdo nechce, hledá důvod.

Lesní želva


2010-2015