Příroda je moudrá, nevyzpytatelná, milosrdná, krutá, spravedlivá, bohatá a tvořivá. Proto je tak krásná a nepoznatelná, a proto v ní člověk nikdy na všechny otázky odpověď nenajde. (Vladimír Hůna)


Novinky:

  • Jsem pořád naživu!
  • Od nynějška mám profil i na Facebooku

Výroba dřevěné lžíce obrazem /návod/

25. června 2014 v 15:50 | Lesní želva |  Návody
Nedávno jsem získala dřevo z čerstvě poraženého javoru polního - babyky. Jelikož občas dostávám žádosti o návod na vyřezání lžičky, rozhodla jsem se v rámci přípravy polotovarů pro další práci takový obrazový návod vytvořit. Upozorňuji, že článek je fotkami přímo nabitý.





Na začátek však pár obecných zásad.

Základním nářadím, jež výroba lžíce v domácích podmínkách vyžaduje, jsou sekera, pilka, nůž a lyžičkář/ půlkulaté dláto. Pokud má být práce bezpečná, je potřeba, aby bylo veškeré nářadí dobře nabroušeno. Tupá sekera od dřeva odskakuje a je nebezpečná. Vyřezávání tupým nožem vyžaduje mnohem více síly, která výrazně narušuje kontrolu vedení řezu a může vyústit v nehodu. Nebojte se nástroje obtáhnout i během práce, pokud cítíte, že ztratily jedovatost.

V tomto návodu nahrazuji sekeru severským sekáčem leuku, jež osobně preferuji kvůli obratnosti a nízké hmotnosti.


Pokud jste ve vyřezávání začátečníky, doporučuji začít s měkkým, čerstvě poraženým dřevem. Měkkým dřevem rozumíme lípu, olši, topoly, vrby či břízu. Ovocné a ostatní lesní dřeviny se řadí většinou mezi středně tvrdé a tvrdé dřevo, které je na opracování náročnější. Čerstvě poražené dřevo je plné mízy a je měkčí a pružnější, snadněji se osekává. Daní za to je ovšem nutnost výrobek po dokončení dobře vysušit, což může nést riziko prasknutí. Vysušený výrobek je lehký (ztráta vázané vlhkosti) a křehčí.


Co se týče výběru vhodného kusu na vyřezávání lžíce, špalek by měl mít po rozpůlení a osekání středového mízního kanálu alespoň 6 x 4 x 20 cm. Zahnutí může pomoci tvarování lžíce, ale také může znamenat pokroucená a stočená vlákna, což je pro začátečníka nežádoucí. Nevhodné jsou také špalky se zarostlými suky, s rozbočením větví, pokřivené či boulovaté, popraskané nebo s patrnou hnilobou.

Čerstvě uřezané polínko s vcelku rovnými vlákny. Má trojúhelníkový průřez a délku cirka 20 centimetrů. Lícová strana lžíce bude orientovaná na stranu, která je zatím pokrytá kůrou.

Prvním úkonem je vyznačit pilkou zastavovací zářez na místě, kde se bude miska lžičky napojovat na krček rukojeti. Je potřeba si předem rozmyslet jeho výslednou šířku, stejně jako velikost nabírací části, a to včetně nějaké vůle pro další zásahy.

Směrem k zastavovacímu řezu se pak sekerou odštípně přebytečný materiál. Vznikne prazáklad budoucí rukojeti a krčku.


Následně se nahrubo oseká špice. Vytvořením obloučku přibličně definujeme, jaký bude mít nabírací část sklon.


Nejdůležitějším krokem této fáze výroby je vytvarování páteře, čili toho, jak bude lžíce prohnutá. Dobrá páteř znamená dobrou lžíci, která se bude dobře používat. Pokud lžíce páteř vytvarovanou nemá, je dobrá k zamíchání polévky, k ničemu jinému.


Páteř vždy začínám osekávat zvrchu. Je to poněkud ošementné a chce to jistou obratnost, takže bacha na prsty. Nejprve provedu řadu seků od vrchu rukojeti k napojení nabírací části na krček, a to z obou stran, tedy šikmo. Následně naruším povrch budoucí "misky." Pak si polotovar otočím naopak a přidám sadu opačných seků. Při tom je potřeba opravdové opatrnosti, ke zranění je tu blízko. Proto dávejte bacha na prsty ruky, která dřevo podpírá, nikdy nesmí být v dosahu ostří sekery či sekáče.


Až se vyseká vršek páteře dostatečně, přijde řada na její druhou stranu. Můžete si pomoci vytvořením dalšího zastavovacího zářezu. Obecně platí, že rukojeť se směrem od krčku ke konci zužuje, aby se dobře držela.


Pak přichází čas k lepšímu tvarování vnější strany nabírací části a odebrání většiny přebytečného materiálu. Rezervu je ale potřeba nechat pro další úpravy.


V této fázi už je lžíce velmi hrubě osekaná, takže přichází čas na použití měkké tužky. Pokud jste ji nepotřebovali doteď, je dobré ji v tomto okamžiku vytáhnout. Nakreslete si na polotovar finální tvar, ke kterému se chcete dostat, nejen zvrchu, ale i z boku. Čára uprostřed slouží jako osa souměrnosti, pomáhá v orientaci a rozvržení proporcí.


V tuto chvíli je též dobré na čas odložit sekeru a tvary doladit nožem.

Poté ke slovu přichází (v mém případě) lžícový nůž a práce na dutině. Je dobré nedlabat příliš hluboko, je lepší mít plochou lžíci s mírnou dutinou než úzkou a hlubokou. Nezapomeňtě hlídat roviny okrajů dutiny a krčku; případně je srovnejte nožem.


Až máte pocit, že je dutina dost veliká, začněte ztenčovat její spodek z vnější části. Odebírejte s rozumem, příliš tenká stěna může při sušení prasknout a také ubírá možnost pozdějších úprav. Dotvarujte víceméně na čisto krček a rukojeť. Finální úpravy a poslední řezy se stejně dělají, až je výrobek vysušený.



Zbývá odříznout přebytečný kus rukojeti, ať už nožem, či pilkou.


Pokud jste stejně jako já vyřezali rukojeť už na čisto, můžete jí opatrně srazit hrany.


Poté lžíci dávám spolu s trochou odštěpků do pootevřené kartonové krabice, kde se bude pomalu sušit. Délka sušení záleží na tom, jak moc je dřevo čerstvé ("zelené") a výrobek velký, na počasí, na proudění vzduchu. Lžíci je potřeba pravidelně kontrolovat kvůli případným výsušným trhlinám či přílišné vlhkosti a možnému vzniku plísní. Krabici postupně otevírejte čímdál víc. Až je povrch výrobku na omak teplý a příjemný, nikoliv vlhký a chladný, je připraven na poslední úpravy.

V mém případě to znamenalo velmi jednoduché zdobení vrubořezem a opatrné doladění posledních nedokonalostí. Oproti obvyklému zvyku jsem tentokrát vnitřek nabírací části nevybrousila smirkem, jelikož to nebylo potřeba. Pokud byste se to rozhodli udělat, potom po dokonalém vybroušení vnitřku a sražení hran nabírací misky celý broušený povrch navlhčete a zbrušte ještě jednou. Namočení totiž zvýrazní dřevu vlákna, a plocha znovu zhrubne. Opakovaným broušením dosáhnete skutečně hladkého povrchu.


A pak už stačí jenom naolejovat. Lze použít téměř jakýkoliv jedlý olej, ale je velmi vhodné nejdříve zjistit, jestli už není přestárlý nebo dokonce žluklý. Žluklý olej nepříjemně smrdí a chutná velmi hořce, konkrétně u olivového oleje je to pach čerstvě ořezaných pastelek, tak bacha na to. Osobně používám na olejování dřevěných výrobků lněný, olivový nebo olej z vlaškých ořechů.


Stačí jím navlhčit ubrousek a výrobek přetřít. Zbytky oleje, který se hned nevsákne, okamžitě otírám. Olej slouží hlavně jako činidlo, jež uzavírá póry, až druhotně jako konzervační prostředek.


Údržba dřevěné lžíce vyžaduje, aby nebyla umývána prostředkem na nádobí, pouze teplou vodou. Horká voda a dlouhodobé polehávání v mokrém dřezu mohou způsobit poškození nebo vznik plísně. Sem tam, v případě zájmu, je dobré suchou lžíci zase olejem oživit, ale jak jsem se přesvědčila, není to nezbytně nutné, pokud se k ní chováte slušně.

Moje vůbec nejoblíbenější fáze výroby dřevěné lžíce.

Počítejte ale s tím, že dřív nebo později lžíce získá patinu a nebude tak zářivá a barevná, jako na počátku. I to k tomu ale patří; dřevo je živé, ačkoliv matečný strom už dávno není.

Ať vám vaše dřevěné lžíce přináší jenom radost.


Další články k tématu:
 


Komentáře

1 Majo | 25. června 2014 v 17:05 | Reagovat

Pekne spracovaný návod. Idem si zohnať polienko.

2 atti.hombre | 25. června 2014 v 18:00 | Reagovat

Nó- dakto to zas vymakal!...pekný návod...podla tohto by som to zvládol už i ja...dakujem! ;-)

3 Lumir | Web | 3. července 2014 v 16:50 | Reagovat

solidní práce, fakt vypadá náramně

4 Lesní Želva | 3. července 2014 v 18:27 | Reagovat

Díky! Trénink dělá mistry, takže zkoušet, zkoušet, zkoušet. ;)

5 Majkl | E-mail | 19. srpna 2014 v 13:30 | Reagovat

Zdravím. Chtěl bych se zeptat, kde bych mohl sehnat ten lyžičkář(půlkulaté dláto?
Děkuji :)

6 Lesní Želva | 24. srpna 2014 v 15:10 | Reagovat

Ahoj Majkle, zkus to na michalmolin.cz nebo mstein.sk. V případě Molína jde o výrobek švédské firmy Mora, M-stein vyrábí vlastní nářadí.

7 BATMAN | E-mail | 25. května 2017 v 14:34 | Reagovat

Very stupid and usseles site is this.

B.T.W Iam BATMAN

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

***

Kdo chce, hledá způsob. Kdo nechce, hledá důvod.

Lesní želva


2010-2015