Příroda je moudrá, nevyzpytatelná, milosrdná, krutá, spravedlivá, bohatá a tvořivá. Proto je tak krásná a nepoznatelná, a proto v ní člověk nikdy na všechny otázky odpověď nenajde. (Vladimír Hůna)


Novinky:

  • Jsem pořád naživu!
  • Od nynějška mám profil i na Facebooku

Pletený košíček z březové kůry

12. května 2017 v 12:05 | Lesní želva |  Cesta k zálesáctví

Už před několika lety jsem si z víkendu na kamarádově srubu dovezla pěkných pár kusů březové kůry. Celou dobu byla uložená v tvrdých deskách, proložená novinami, a čekala na svoji příležitost. Původně jsem z ní chtěla další ošatky nebo rovnou košík typu Penobscot, jenomže na to nebyla dost velká. Nakonec jsem se rozhodla pro páskový pletený košík, který jsem ještě nezkoušela.



Kůru jsem nejdřív namočila do kýblu s vodou, abych obnovila aspoň částečně původní pružnost. Nakonec se tam macerovala asi čtyři dny, protože jsem ji úplně pustila z hlavy, ale nutno říct, že jí to nejspíš prospělo - ohebnost byla vynikající. Jedinou nevýhodou bylo to, že se z plátů opět stočila do rolí, což poněkud ztěžovalo při práci manipulaci.

Vybrala jsem si dva největší kusy, srovnala jim hranu, a pak podle kovového pravítka nařezala na co nejvíce pásků, co šlo. Řezala jsem "po létech," aby se mi pásky nelámaly. S odměřováním jsem si nedělala hlavu, jako měřítko mi posloužil první uřezaný.


Hotové pásky jsem přetočila rubem nahoru a začala plést základní kříž, ze kterého bude později dno. Prvně jsem jako osnovu použila delší pásky a jako výplet ty kratší, ale nedělalo to dobrotu, a tak jsem nakonec použila pouze dlouhé. Splétání není vůbec náročné, stačí prostě dodržet střídání pásku "nad" a "pod," aby výsledek vypadal jako rohož. Čtvercové dno tedy nakonec utvořilo celkově osm dlouhých pásků, osm kratších mi zbylo na stěny. Rohy dna jsem si přichytila kolíčky, aby se mi výplet nerozjížděl.


Pak jsem všechny pásky za hranou dna ohnula směrem nahoru, abych mohla pokračovat výpletem stěn. Jestliže mi pásky doteď klouzaly a neposlušně utíkaly, dál následoval náročný boj s vlastními nešikovnými prsty. ;-)

První řadu nového dna jsem sem tam musela zachycovat dalšími kolíky, aby mi výplet neutíkal z osnovy. Když pásek skončil, navázala jsem na něj dalším, který jsem prostrkala i pár řad osnovy dozadu, aby se uchytil ve výpletu, a když na konci řady kus zbylo, zapletla jsem ho do osnovy úplně stejně jako začátek.


Každou řadu jsem pletla zvlášť. I u tak malého košíku to vycházelo dva pásky na řadu. Pásky jsem průběžně utahovala a na rozích zalamovala, aby košíček držel tvar a mezery byly co nejmenší.

Třetí řadou jsem se rozhodla končit, osnovové pásky už byly příliš krátké na to, aby pojmuly další, a výplet se dal ještě ukončit zpětným zapletením. Návod, který vám pro inspiraci dávám v linku pod článkem, lem zpevňuje ještě dalšími dvěma pásky - čehož jsem si já nevšimla, a tak jako tak už jsem měla krátkou osnovu, abych to mohla udělat stejně.


Takto jsem pouze střídavě osnovní pásky zahýbala na protilehlou stranu přes hranu, nůžkami zastřihla do odpovídající délky a trošku sestřihla do šipky, aby se konec dal pohodlně zastrčit do výpletu. Košíček tím zároveň získal finální tvar, výplet se co nejvíce srazil k sobě, a celý výtvor rázem nabyl na větší pevnosti. Samozřejmě, pokud by měl lem vyztužený ještě přídavnými pásky, bylo by to mnohem lepší. Jeden pásek mi i tak utekl, byl tak krátký, že se zastrčit nedal. Zatím trčí, ale přišiju ho dratví, takže držet bude.

Při utahování to sem tam vypadalo spíše jak při rozpadání...

Nakonec jsem upravila volné konce pásků ve výpletu, aby byly dobře zastrčeny pod osnovními. Hotový košíček je opravdu mrňavý, byť na něj padly dva pláty kůry o velikosti cca 30x20 cm. Je velký tak akorát na dvě hrsti ořechů nebo hrst kolíčků na prádlo (pozorný čtenář si jistě všiml, že k tomu slouží ošatka z březové kůry, kterou jsem vyráběla v minulosti).


Košík větší velikosti bych v domácích podmínkách nejspíš musela skládat z více vypletených "rohoží," protože tuzemské břízy zřídkakdy mají tak velké neporušené pásy kůry jako ty, které rostou na severu, odkud tyto košíky pocházejí. V našich podmínkách by možná šlo užít kůry z mladých rovných vrb, buků nebo javorů, což bych chtěla vyzkoušet, pokud budu mít příležitost.


Odkaz na návod k pletení na webu Jona Ridgeona:
http://www.jonsbushcraft.com/birchbarkbasket.htm

Moje dřívější (spíš prehistorická už) tvorba z březové kůry:

http://lesnizelva.blog.cz/1309/cast-39-osatky-z-brezove-kury
http://lesnizelva.blog.cz/1102/cast-16-vybavujeme-si-chysi-aneb-krabicky-z-brezove-kury
 


Komentáře

1 Adam | 12. května 2017 v 13:29 | Reagovat

Hezké, někdy zkusím nahradit pedig :)

2 Simona | Web | 13. května 2017 v 11:04 | Reagovat

Moc pěkný, když to někdo umí, je to pohoda....

3 Don | E-mail | Web | 15. května 2017 v 20:48 | Reagovat

Teda ty  jsi Želvo fakt neskutečně šikovná! pokaždé když vidím nějaký z tvých výtvorů , tak si říkám , že bych měl taky začít něco kutit. jenže skutek utek. No nic , třeba v příštím životě. :-)

4 Jana | Web | 29. května 2017 v 12:25 | Reagovat

Wow moc krásná práce. Super dekorace do bytu :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

***

Kdo chce, hledá způsob. Kdo nechce, hledá důvod.

Lesní želva


2010-2015